Kartografie

Kartografie obsahuje nejvíce výukových materiálů proto, že v dotazníkovém šetření toto téma vzešlo jako nejžádanější. Okruh zahrnuje základní pravidla tvorby map, orientaci v mapách a atlasech, historii kartografie a tvorbu vlastní mapy.

KARTOGRAFE - prezentace

Hlavní prezentace, která by měla zabrat jednu celou vyučovací hodinu, tudíž 45 minut, je koncipovaná tak, aby si žáci zároveň s výkladem této prezentace vyplňovali pracovní list. V úvodu prezentace je motivační snímek, kde jsou vyznačená první slova, která by žáky mohla napadnout, když se řekne kartografie. Dále je vysvětleno, co kartografie znamená a čím se zabývá a je ujasněn pojem „mapa“. S kartografií se denně setkává každý, ale ne všichni si to uvědomují. Mnoho lidí se domnívá, že kartografie se zabývá pouze tvorbou map. V této lekci je vysvětleno, proč tomu tak není a proč zrovna kartografie je věda potřebná k běžnému životu. Na následujících snímcích jsou popsány základní prvky, které musí každá plnohodnotná mapa mít (z laického pohledu). Není zde zacházeno do detailů (jako jsou například bodová pole, kompozice map atd.). Pro středoškolské žáky je to již velmi odborné a nezáživné učivo. Tudíž jsou zde zmíněny pouze ty prvky, které jsou na první pohled v mapě viditelné a kterých si laik nejvíce všímá. Jedná se o zobrazení, legendu, název, tiráž a měřítko. Vždy je vysvětleno, co daný prvek znamená, kde se vyskytuje, jaká jsou základní pravidla tvorby a jsou zde uvedeny i příklady správně vytvořených grafických ukázek. Vysvětleny jsou také rozdíly mezi polohopisem, výškopisem a popisem mapy. Dalším učivem v prezentaci kartografie je rozdělení map podle obsahu na katastrální, obecně geografické (zeměpisné), topografické a tematické mapy. Vždy je uvedena ukázka mapy a její základní popis, co vše mapa obsahuje a k čemu slouží. Tematické mapy plynule pokračují k vysvětlení některých vybraných kartografických vyjadřovacích metod. Zmíněna je bodová metoda, liniová metoda, kartogram, kartodiagram a další využívané vyjadřovací metody jako anamorfóza, metoda teček a metoda izolinií. V konečné části prezentace je zmínka o webových mapách a o jejich rozdílech, výhodách a nevýhodách.

KARTOGRAFIE – pracovní list

K prezentaci kartografie náleží pracovní list, který by si žáci měli vyplňovat při výkladu prezentace nebo ihned po ní. První otázka zní: „Čím se kartografie zabývá? Co je pracovní náplní kartografa?“. Po žácích se zde požaduje, aby pochopili základní informace o kartografii a co vše může být jejím obsahem. Následné otázky jsou doplňovací. Žáci mají za úkol velmi stručně vysvětlit tyto pojmy: mapa, kóta, polohopis, kartogram a vrstevnice. Pro zpestření doplňovacích otázek je zde otázka, ve které studenti mají zaškrtnout všechny prvky, které musí každá mapa obsahovat. Dále je položena otázka na měřítko mapy a jeho rozdělení. Cílem je pochopit základní rozdíl mezi malým a velkým měřítkem a schopnost určit intervaly měřítkových čísel. Další otázkou je tvorba vlastního titulu a podtitulu kartogramu, který obsahuje informace o počtu nezaměstnaných v České republice za rok 2015. Požaduje se po žácích, aby byli schopni naučené informace prakticky využít a uvažovali nad nimi. Stejný typ otázky jako u předchozí je použit pro vysvětlení a vytvoření tiráže. Poslední částí pracovního listu jsou tři výřezy map, u kterých mají studenti za úkol určit vyjadřovací metodu, pomocí které byla mapa vytvořena.

STARÉ MAPY - prezentace

Další prezentace je na téma staré mapy. Tato lekce je koncipovaná na 15 až 20 minut a nenáleží k ní pracovní list, protože obsah lekce je interaktivní. Žáci se musí sami zapojit do diskuze o mapě, hledat na ní požadované informace a aktivně se zapojovat do výkladu. První dvě strany pojednávají o tom, jak staré mapy vznikaly a na jaký materiál byly zakreslovány. V další části prezentace je vyžadována aktivita žáků. Ti mají za úkol na každé zobrazené mapě najít či odhadnout informace jako je přibližné stáří mapy, jaké je zobrazeno území, k čemu mapa sloužila, má-li matematické podklady, zda se na ní dá měřit vzdálenost a jestli je v mapě zobrazena výška, tedy výškopis. Všechny výše zmíněné informace jsou vždy uvedeny na následující straně za danou mapou. Žáci mají za úkol zmíněné informace určovat u těchto vybraných map: Beatova mapa světa, Velká Geografie – Kodex Vatopedi, mapa italského pobřeží, portolánový atlas Jaume Olivese, Atlas Velkého kurfiřta, Mapa světa Nicolase Sansona, Komenského mapa Moravy z roku 1627 a mapa Království Českého. Mapy byly vybrány dle uvážení autorky tak, aby byly zajímavé a svým charakterem význačné.

PRÁCE S ATLASEM – praktický úkol

Následujícím výukovým materiálem k tématu kartografie je praktický úkol pro práci se školním atlasem. Celý úkol spočívá v přemisťování se po mapách podle předem napsaných pokynů a indícií. Žáci se tak naučí pracovat s informacemi obsaženými v mapách, musí správně umět určit zeměpisné souřadnice a umět číst z legendy. Během absolvování této „cesty“ studenti musí zaznamenávat některá navštívená místa do tajenky. Zjistí tak, zda postupují správně (doplňovaná místa v tajence na sebe navazují a je snadné zjistit, jestli dotyčný navštívil správné místo).

VYTVOŘ SI SVOU VLASTNÍ TAMATICKOU MAPU – „step by step“ návod

Posledním výukovým matriálem v tématu kartografie je „step by step“ návod Vytvoř si svou vlastní tematickou mapu. Skládá se z tvorby jednoduchého kartogramu v aplikaci ArcGIS Online a následné tvorby webové aplikace, ve které je možné vytvořenou mapu zobrazit a sdílet. Žáci mají možnost naučit se pracovat se softwarem pro GIS a nahlédnout do mapy jiným způsobem než jsou zvyklí.